Jak se starat o králíčka

Zde bych s vámi ráda sdílela některé důležité informace, které je třeba vědět, když se máte stát majitelem králíčka. Vždy je dobré se na to předem připravit a základní informace o chovu si přečíst. Chov zakrslého beránka v bytě či venkovním kotci není nijak složitý a při zachování několika jednoduchých zásad vám bude zcela jistě dělat radost a nejen vám ale i vašemu ušákovi či ušákům.

Než si pořídíte králíčka

Pokud jste si vybrali králičí miminko na inzerát, máte udělanou rezervaci či o něm zatím jen přemýšlíte určitě si dobře rozvažte a naplánujte kde budete králíčka chovat. Pokud si zarezervujete králíčka u nás, tak většina našich odchovů jsou venkovní tudíž ušáčka můžete pak chovat jak doma v bytě, tak ve venkovním kotci - bude adaptovaný i na velkou zimu. Pokud si kupujete králičí miminko narozené v bytě, nikdy nesmí přijít např.uprostřed listopadu do venkovního kotce a to ani v případě že je zateplený nebo že je vybavený domečkem, mladý králíček není schopný se takovým změnám teploty přizpůsobit. Pokud takového králíčka chcete chovat venku, pořiďte si jej v teplém období, například v červnu, kdy je chopný se bez problému novému prostředí přizpůsobit. Dále zvažte zda máte už dostatečně velké děti aby pochopili, že králíček není plyšová hračka, kterou můžou jen tak tahat za ouška, ale živý tvoreček. Já osobně doporučuju králíčka k dětem od 6ti let výš, ale záleží na uvážení každého, jsou samozřejmě i vyjímky. U nás se králíček naučí už jako miminko nechat se brát bez problému do ruky a při odběru vám vysvětlíme přesně jak s ušáčkem manipulovat. Než si přinesete domů ušáka je potřeba pořídit chovatelské zařízení a to pokud bude venku - venkovní kotec - nikoli jen výběh, ale králíkárnu, může být s výběhem, ale dejte pozor aby se dovnitř nemohla dostat jiná zvířata. Pro chov v bytě doporučuji klec a to min 80 cm dlouhou, lépe 1 metr. Klec umístíme na suchém a teplém místě, kde není průvan a přílišný ruch - například ne do předsíně, ale třeba do kuchyně či obýváku, kde je také dostatek světla. Nedoporučuji dávat ušáky do ložnice, králíčci jsou v noci dost aktivní a můžou hrabat a hopsat, jsou lidi kterým to vůbec nevadí, ale kdo má špatné spaní, tam bych to nedoporučovala. 

Výběr chovatele

Můžete si vybrat buď chovatele registrované po ČSCH (český svaz chovatelů) nebo hobby chovatele - jako jsem já, který králíčky chová jen pro radost, ne na výstavy tudíž nejsou tetovaní a chov není řízený. Registrovaný chovatel vám prodá králíčka tetovaného, po rodičích kteří byli předvedeni na výstavě a získali ocenění - tzn.jsou typickými představiteli určitého plemene a králíček bude mít PP - průkaz původu, což je oficiální doklad o původu králíka, kde se dočtete jak byli oceněni jeho rodiče, kdy se jedinec narodil a jaké má tetovací číslo. Hobby chovatel - jako jsem já - vám vystaví na přání tzv. VP - výpis předků, což je neoficiální doklad o původu králíčka, kde se dočtete jakého plemene je jedinec, jeho datum narození, zbarvení a stejné informace o jeho předcích. Tento VP vystavuje většina hobby chovatelů proto, aby měli přehled o tom jaké jedince chovají, zamezili příbuzenské plemenitbě a mohli využívat určitých genů, které to dané zvíře nosí, např. modré oči, rex gen atd.  Jakýkoli chovatel by vám však v případě že se dohodnete na koupi ušáka z jeho chovu měl umožnit prohlídku svého chovatelského zařízení a ne vám ušáka vrazit mezi dveřmi. Tak si uděláte obrázek o chovu sami, uvidíte v jak velkých prostorách jsou králíci chováni, jakou mají podestýlku a seno a zda vypadají na první pohled zdravě tzn. živě se zajímají o okolí, mají lesklou srst, jasné oči a nic jim neteče z nosu ani z očí. Taktéž je profesionální nového majitele plně informovat o krmení a ošetřování králíčka a to buď ústně nebo prostřednictvím webu, např. jako je tento. 

Vybavení klece pro králíčka

V případě, že máte vše rozmyšlené a chystáte se stát šťastným majitelem králíčka, přistoupíme k vybavení jeho klece. Doporučila bych nejen klec, ale i vše ostatní objednat přes Internet, protože ušetříte několik set korun oproti nákupu ve zverimexu, například www.selko.cz, mohu vřele doporučit. Do klece je potřeba koupit dvě keramické mističky (dostatečně těžké aby se ušák nemohl převrhnout) - jednu na vodu, jednu na granulky, napaječku - králíček se postupně naučí pít z napaječky, ale z počátku je nezbytné aby měl k dispozici i vodu v misce, dále pořídíme toaletku - nejlépe rohovou, do které dáme dřevěné peletky, do klece místo podestýlky dávám kus kartonu nebo koberec, králíček se postupně naučí chodit jen na toaletku a v kleci bude pěkně čisto a nebudou se vám nikde po bytě sypat hoblinky. Dále můžeme pořídit králíčkovi dřevěný domeček a jesličky na seno, případně také drátěnou kouličku na seno - tu zavěsíme nejlépe nad toaletku. Většina ušáčků si rádi sednou do toaletky, tahají si seno a sem tam udělají bobek - tím se mimojiné pěkně učí na toaletku. Domeček je pro králíčka dobrý úkryt, ale také "rozhledna" - moc rádi sedí na střeše a pozorují co se děje kolem. Do klece je také dobré umístit solný nebo minerální liz pro králíčka a větvičky k okusu - nejlépe vrbové či z ovocných stromků. 

Máme doma králičí miminko

Nadešel den "D" a vy jste si přivezli domů králičí miminko, od chovatele, tzn nejčastěji 6-8 týdnů staré. Mladý králíček potřebuje první dny v novém domově klid a čas na to aby si zvykl. Proto ho necháme v klidu prozkoumat klec, její vybavení a v klidu najít kde má krmení a vodu. Pokud není králíček od chovatele naučen na napaječku, dáme mu obojí - napaječku i mističku s vodou k dispozici. Ať již dostanete jakékoli krmení "na cestu" musíte mít na paměti že králíček musí mít neustále k dispozici dostatek sena a čerstvé vody, granulky, musli atd jim dáme 1-2 x denně v menší dávce. Jako pamlsky jsou nejlepší ze začátku sušené bylinky, v případě že je od chovatele již zvyklý, můžeme dávat kousky mrkve či jablíčka. Králíčka v prvních dnech nestresujeme přílišným přenášením a manipulací, nejlépe je když ho v klidu hladíme v kleci, např.při krmení a mluvíme na něj klidným hlasem, aby si zvykl na náš hlas a pach.Králík rozlišuje různé pachy velmi dobře a rychle si to spojuje s příjemnými či nepříjemnými pocity. Králíčka také může opatrně přemístit na sedačku, kde je prostor na seznamování a není tam příliš mnoho místa kam by mohl králíček utéct nebo si zalézt, opět jemně hladíme a mluvíme klidným hlasem. Spokojený králíček si po chvíli začne tiše pochrupávat zoubky. Pokud se vás mládě bojí, jednoduše mu dejte čas a přistupujte k němu opatrně, králíček by měl být od chovatele už socializovaný, ale může se stát že je některý jedinec prostě bázlivější a bude navazovat kontakty pomaleji. Mějte na paměti že práce a soužití se zvířaty je vždy o trpělivosti a citu.

Výhody pořízení staršího králíčka

Pokud netrváte na pořízení králičího miminka, což například k menším dětem nedoporučuji, máte ještě další možnosti. V některých chovatelských stanicích, například u nás, můžete čas od času sehnat i starší králíčky, kteří jsou už naučení nejen na manipulaci a přenášení, ale také na kšírky, vodění, stříhání drápků a někteří mají i základy králičího hopu. Tito králíčci jsou staří od 3-6 měsíce věku, jsou již sebevědomí a lépe si zvyknou na nové prostředí, také jsou již obvykle očkovaní. Nenechte se odradit tím, že je králíček starší, zvykne si u vás doma stejně dobře a stejně rychle jako miminko.

Kromě mladých králíčků mohou chovatelé také nabízet vysloužilá chovná zvířata - samce či samice, po ukončení plemenitby, jsou to zvířata obvykle 3-5 let stará a pokud jsou z dobrého chovu, těší se skvělému zdraví, protože tím že si udrželi dobrou kondici a byli tak dlouho schopni reprodukce poukazují na pevné zdraví - zdravé srdce, jasně uvidíte že mají zdravé a kvalitní zuby, které nepřerůstají atd. Tito starší jedinci také mají již pubertu dávno za sebou, samice jsou spíš líné a mazlivé a samci vás nebudou na potkání očurávat. Já osobně jsem rozhodně příznivcem, pořizování starších zvířat, mám několik přátel, kteří je mají a jsou nadšení.

V neposlední řadě bych ráda ještě zmínila vhodnost chovu masného plemene králíka na mazlíčka (běžný velký králík). I toto mohu vřele doporučit, jen je třeba se poradit se zkušených chovatelem a vhodně zvolit plemeno, aby bylo mírné a přítulné povahy, já mám například skvělou zkušenost s VSS (Velký Světlý Stříbřitý). Pokud máte dost místa, rozhodně se nebojte pořídit si na mazlíka velkého králíka, bude vám dělat stejnou radost jako zakrslík.

Jak naučit králíčka na toaletku

Toto je věc, která je důležité hlavně pro chov v bytě, protože nejen v kleci je výhodné když králíček chodí dělat bobky a čůrat na toaletku, ale samozřejmě také, když ho chceme nechat volně pobíhat po bytě. Proto je dobré mít toaletky dvě - jednu v kleci a jednu "externí" někde v bytě v rohu - například v kuchyni nebo na jiném místě, kde králíčka volně pouštíme. Králíčka nejprve učíme v kleci, je dobré si na to zpočátku udělat každý den čas, třeba cca 20 min a když dáte vyčištěnou toaletku do klece, sedněte si k ní a pozorujte králíčka, pokud ho uvidíte dělat bobky mimo toaletku, vezměte bobky, dejte je do toaletky, pak vezměte králíčka a také do v klidu posa'dte do toaletky, pokud hned vyskočí, dejte ho tam znova, vše provádějte v klidu, opatrně a s citem, aby si to králíček nespojil s něčím nepříjemným. Pokud nemáte v kleci podestýlku a v toaletce ano, králíčci se obvykle naučí čůrat do toaletky sami. Pokud ne, vezmeme papírovou utěrku, do ní vysušíme loužičku, dáme do toaletky a dáme tam králíčka. Tento postup se může zdát zdlouhavý, ale obvykle se opravdu vyplatí a vy pak namísto celé klece budete čistit pouze 1 x za 2 dny toaletku a v bytě nebude cítit že tam je nějaké zvíře. Když vidíte, že králíček udělal potřebu sám od sebe do toaletky, chválíme ho a hladíme nebo mu dokonce můžeme dát i něco dobrého. Většina králíčků se brzo naučí používat toaletku a někteří chovatelé toto učí již mláďata před odstavem. 

Čím krmit králíčka

U většiny dobrých hobby chovatelů, včetně našeho chovu dostanete ke králíčkovi takzvaný chovatelský balíček, to znamená trochu granulí (my dáváme cca na 5 dní) a sena na které je zvyklý od malička, aby si lépe zvykl v novém prostředí. Je to lepší, než rovnou přejít na nové krmení, zabráníme tak zažívacím potížím, na které jsou mladí ušáčci náchylní. Základem potravy králíčka je kvalitní seno a čistá chladná voda. Do vody můžeme přidávat přípravek Acidomid K, který ji okyselí a působí jako prevence proti kokcidiose, což je onemocnění trávícího traktu králíčka, postihující hlavně mladé králíčky. Je to obvykle důsledek špatného krmení nebo stresu a tak se s ním často setkáte u králíčků koupených ve zverimexech, kde jsou ve velkém stresu a náchylní k různým onemocněním. První den dáváme králíčkovi tedy krmení na které je zvyklý z chovatelského balíčku a v dalších dnech přimícháváme krmení, které jsme pro něj zakoupili. Nejlépe se mi osvědčili úplně obyčejné granulky pro chovné králíky nebo granule Junior - vyrábí je různé značky (Versele Laga, Brit, Nutrin atd), také přidávám trošku ovesných vloček, cca hrst na den a králíčka. Krmení musíme dávkovat s rozumem - s ohledem na velikost králíčka, 6-8 týdení ušáček kterého si přinesete domů vystačí opravdu s jednou hrstí granulek na den - možno rozdělit na dvě dávky ráno a večer, důležitý je hlavně neustálý přístup ke kvalitnímu senu a vodě. Do šesti měsíců věku doporučuji nekrmit ve větším množeství zelené krmení - trávu, pampelišky atd, protože to může způsobit kokcidiozu u mladého králíčka. Naše králíčky přikrmujeme mrkvičkou a sem tam kouskem jablíčka, ze zeleného krmení dávám  čerstvé vrbové větvičky a v letní sezoně zelené v menším množství, zejména listy topinamburu které jsou pro mláďata dieteticky vhodné. 

Čím králíčka určitě nekrmit!

Zde je několik základních rad, kterých se vyvarujte, hlavně u mladých králíčků, kteří jsou značně citliví na krmení. Králíček vystačí rozhodně se senem a vodou, vždy znamená méně je více, určitě bych nedoporučila různé bravené směsi plné všeho možného, vždy je lepší vybrat jednodruhové krmení, králíček si pak nemůže vybírat a vy máte pod kontrolou co opravdu zkonsumuje. Rozhodně se vyhněte jakémukoli mokrému, zapařenému či naplesnivělému krmení, to může způsobit vašemu králíčkovi vážné zdravotní problémy, které můžou vést i k úhynu a to ve velice krátké době. Pozor také například na semínka z jablek, jsou pro ušáky jedovatá. Nedávám ani žádné pamlsky a dropsíky, obvykle jsou slazené cukrem a doplněné sušeným mlékem atd, který králík může obtížněji trávit. Jedinou vyjímkou jsou pamlsky  či pasty s obsahem látky proti smotkům srsti, které se mohou vytvořit v žaludku králíčka, tyto dávám dlouhosrstým teddy beránkům jako prevenci. Ze zeleniny krmím převážně mrkev a to jen v malém množství. Například bych vůbec nedoporučovala salát, může způsobit králíčkovi nadýmání a další zažívací potíže. Určitě králíčka nekrmte žádným lidským jídlem a to ani celozrnnými sušenkami a podobnými věcmi, ze kterých byste mohli mít pocit, že mu tím přilepšíte. Mějte na paměti, že králík může poměrně rychle ztloustnout a to mu pak způsobuje vážné zdravotní problémy. Obezita králíků je velkým problémem u králíků chovaných v bytech jako domácí mazlíčci a poměrně ve vysokém procentu způsobuje zbytečně předčasný úhyn.

Jak s králíčkem manipulovat

Králíčci z našeho chovu, kteří od nás odcházejí do nových rodin jsou naučení na manipulaci, bereme je už od cca 2.týdne života do ruky a tím se učí že jim nic nehrozí a nemusí se proto nijak bránit. Králíčky zvykáme na různé ruchy a domácí zvířata, ale samozřejmě v novém domově vždy králíčkovi chvilku trvá než si zvykne. Králíčkovi narostou postupně poměrne ostré drápky, kolem cca 8 týdne už začíná škrábat, takže je dobré drápky zkrátit kleštičkami aby nás králíček případně nepoškrábal, ne schválně, ale při manipulaci, např. při pokládání může z ruky vyskočit a tlapičkami se vám odrazit od ruky, takže je lépe drápky stříhat. Stříhá se jen malinká špičička, cca 0,5 mm aby jsme králíčka neporanili, můžeme drápky ostříhat doma nebo zajít k veterináři. Já používám kleštičky na drápky, které seženete ve zverimexu nebo objednáte na Internetu. Dále můžete králíčka začít ve věku cca 3 měsíců učit chodit na kšírkách, nejprve si zvykne že mu kšírky nandaváte a pak ho postupně vodíme po bytě a nejprve králíčka necháme aby si prakticky chodil kam chce, aby jsme mu hned ze začátku nezošklivili kšírky přílišným, taháním, postupně ho jemně popotahujeme směrem kam chceme aby šel a za pár týdnů se ušáček naučí na kšírkách chodit a můžeme ho brát i ven na procházky, na rozdíl od pejska ho ovšem nemusíme pravidelně venčit, postačí mu toaletka v kleci :-).

Když je králíček nemocný

Jak poznáme, že je náš králíček nemocný?

Když se králíček necítí dobře, obvykle prvním znamením je to, že přestane přijímat potravu, takže když si všimneme, že se nedotkl jídla z minulého dne, hned víme, že něco není v pořádku. Králíček obvykle sedí nahrbený v rohu klece a je smutný, v horším případě když mu přejedeme přez zádíčka, ucítíme takzvanou "pilku" - což znamená že králíček je vyhublý a dehydratovaný, obvykle z průjmu. Pokud králíček ještě zároveň i skřípe nahlas zoubky znamená to, že trpí bolestí a je nutné ho vzít k veterináři. Tyto příznaky obvykle značí kokcidiosu, což je nemoc zažívacího traktu u králíčka a pokud se nezačne léčit, králíček může i uhynout. Pokud nemoc rozpoznáme včas, obvykle králíčka vyléčí veterinář použitím antibiotik. 

KOKCIDIÓZA

Jedná se o nebezpečného parazita žijícího v trávicím traktu králíků, existuje několik druhů, např. jaterní, střevní atd. v podstatě všechny jsou potencionálně nebezpečné a mohou vést k úhynu ušáka. S kokcidií se setkal snad každý chovatel nebo majitel králíčka, existuje účiná prevence i léčba, prevence však i u sebepečlivějších chovatelů nemusí být stoprocentní proto je potřeba sledovat chování a kondici zvířat a v případě potřeby rychle reagovat.

Všichni nastávající majitelé jsou poučení ohledně krmení a ošetřování králíčka a taktéž o nebezpečí kokcidií, u všech mláďat je nutné dbát na správné krmení a to i přes to, že byli u nás ještě před odstavem proti kokcidiose preventivně přeléčeni. K přeléčení nyní používáme přípravky Sulfadimidin, ESB 3 bio a další, aby nedošlo ze rezistenci kokcidií a dvakrát do roka děláme chovným jedincům rozbor trusu. I přes to se může stát že vlivem stresu ze změny prostředí a odstavu od matky a sourozenců napadnou králíčka kokcidie, i když nový majitel neudělá žádnou chybu v krmení, proto je na každém, aby dobře sledoval jestli jeho králíček dobře žere a je veselý, podle toho se to dá spolehlivě rozpoznat. Pokud máte podezření na kokcidie, králíček nežere, je apatický a smutný, ihned ho vezměte k veterináři, nejlépe i se vzorkem jeho trusu. Pokud zareagujete včas, králíček se přeléčí a bude v pořádku. Bohužel kokcidie je v chovu králíků velký problém a je na každém majiteli, aby sledoval chování svého ušáka a v případě problému to rychle řešil. O naše králíčky se starají veterinární lékaři z Veterinární Kliniky v Horoměřicích.

Dalšími závažnými nemocemi králíčků jsou MOR a Myxomatóza.

Proti těmto onemocněním je dobré králíčka očkovat, hlavně v případě že ho chováte ve venkovním kotci nebo může přijít do styku s bodavým hmyzem (např. komáři), který tyto nemoci přenáší. Pokud chováme králíčka v bytě a neplánujeme ho brát ven, tak očkování není potřeba, ale je lépe se vždy raději poradit s veterinářem, protože tento může být například informovám o nebezpečí nákazy ve vašem okolí.

RÝMA

Zní možná příliš banálně, ale nenechte se mýlit, rýma králíků je velmi závažné až chronické onemocnění, pokud se zanedbá. Jakmile by váš králíček začal kýchat, pšikat, přehnaně si třít tlapkami nos a uvidíte že mu z něj teče a případně i z očí, rozhodně to ihned řešte a vezměte králíčka k veterináři! Obvykle to spraví antibiotika a kapičky a pár stokorun za vyšetření, rozbor a léky, určitě je to lepší, než to zanedbat, rýma provázená hnisavým výtokem z nosu a z očí může králíčka i zabít nebo přejít v chronickou a králíček může být nebezpečným bacilonosičem pro ostatní. Rýmu způsobuje řada bakterií, králíček je může chytit na různých hromadných akcích jako jsou výstavy, tréninky králičího hopu apod. ale také například z podestýlky, což neovlivníme a případně rýma může být i následkem ztráty imunity stejně jako u nás lidí. Podle toho čím je rýma způsobena může být závažná. Na některé druhy existuje i očkování, já rýmu neočkuji, protože vakcíny mohou být údajně i nebezpečné a slabším jedincům uškodit. Všem začínajícím chovatelům rozhodně doporučuji dávat nově pořízené králíky do karantény! Určitě si tím ušetříte hodně problémů.

Pozor králíky je potřeba občas i ODČERVIT!

Ano, stejně jako u psů nebo koček je potřeba čas od času králíčky odčervit. Králík v sobě nosí od narození zárodky králičích roupů, někdy se celý život nemusí nic projevit a to i dkyž ho neodčervíte. Odčervování králíků není ještě příliš běžné. 

Jak poznáme, že je králíček začervený? Pokud se vám zdá, že vidíte v bobečkách jakési bílé nitky, může se jednat o dospělé jedince roupů. Proto je dobré sem tam kouknout na bobky. Při silném začervení můžete vidět červíky skoro v každém bobku a králíček se taky projevuje nervózně, může si třít zadeček o zem jako pes a někdy z ničeho nic začne jako šílený lítat po kleci, až to vypadá že si ublíží. To vše poukazuje na začervení. Řešení je velmi jednoduché a levné, vezmete králíčka k veterináři a ten vám ho odčerví, např. přípravkem Panacur.

Králíčí roupy NEJSOU (!!!) přenosné na člověka, takže nemusíte mít strach, že by to například hcytli vaše dět.

Co má králíček rád

Každý králíček má jinou povahu, některý je moula co se rád mazlí, jiný je hyperaktivní sportovec, další miluje papírové krabice na hraní a některý je zase trošku plachý a trvá déle si k němu najít cestu. Celkově mají zakrslí beránci klidnou a mírnou povahu, ale samozřejmě se chovají podle toho jak se my lidé chováme k nim. Mladého králíčka je třeba pomalu a trpělivě seznamovat s novým domovem, několik dní ho necháme v jeho kleci a pouze ho například při krmení hladíme, laskavým tónem hlasu na něj mluvíme a můžeme ho zkusit i opatrně brát do rukou, tak aby si zvykl, že se mu nic špatného neděje. Při zvedání králíčka musíme dávat pozor, protože než si na vás coby nového páníčka zvykne, může se trošku bát nebo se nechá vzít a najednou sebou mrskne tak že by vám vypadl, ideální je trénovat na měkké dece na sedačce, králíčkovi tam dát nějaké dobroty - třeba kousky mrkve a pomalu ho zvykat na vaši přítomnost a jemně brát do rukou. Časem si osvojíte způsob jak nejlépe králíčka zvedat, já osobně beru jednou rukou pod předními tlapkami a druhou podeberu pod zadečkem. Pak si ušáčka jemně přiložím na hrudník a takto ho přenáším, v této poloze také ze všeho nejméně hrozí že by vás škrábl. Králíčci mají všeobecně rádi hlazení směrem od hlavičky přes záda, někdy můřete slyšel že si u toho jemně pochrupují zoubky, to znamená, že se jim to líbí a jsou spokojení.

Králičí hračky

Pokud králíčka pouštíte volně mimo klec - což je pro něj samozřejmě skvělá možnost jak se vypohybovat a vybít si energii, které mají zejména mladí králíčci na rozdávání a já volný pohyb rozhodně doporučuji, je ovšem potřeba dodaržovat určité zásady. Zde je několik rad a typů, které jistě využijete:

Nenechávat králíčka volně pobíhat po bytě o samotě - a to z toho důvodu, že bez vaší přítomnosti vám může okousat nábytek, kabely, pokojové rostliny apod. a může se například některými jedovatými rostlinami otrávit či ho může zabít elektrický proud. Proto když králíčka pouštíme, je dobré ho mít pod dohledem. Tak ho také můžeme účinně učit co může a co ne. K odnaučování nežádoucího chování u králíčků používám smotané měkké obinadlo (lze také použít balíček papírových kapesníčků nebo jiný předmět, který králíčka nezraní, ale jeho náraz ho překvapí), které po králíčkovi mrštím, pokud například okusuje koberec. Neházím to ovšem jen tak bez varování - to by samozřejmě bylo k ničemu, nejdříve vydám ostrý zvuk - v mém případě hlasité syknutí "PST!" a ihned hodím obinadlo, nejlépe když ušáka trefíte do nosu - to ho dostatečně vyplaší. Tím, že takto králíčka trénujeme ho učíme spojit si ostré syknutí s něčím nepříjemným - hozeným předmětem. Toto je velice efektivní a jednoduchá výchova a vyhnete se tak tomu, aby si vás králíček spojil s něčím nepříjemným. Naopak, pokud králíček s nežádoucím okusováním přestane a například si lehne, chválíme ho a hladíme. Pokud neumíte házet, je třeba trénovat, aby byl trénink efektivní, udělejte si terč ve tvaru ušáka a trénujte házení. Někomu to možná přijde směšné, ale králíček, který je na tento trénink zvyklý, reaguje velice rychle pouze na zvuk - syknutí a velmi rychle zanechá nežádoucí činnosti.

Jak králíčka zabavit?

Samozřejmě nemůžete čekat, že se králíček bude sám od sebe vzorně procházet po bytě, nebude nikde trousit bobky a nic okusovat, je to zvíře a jeho chování je srovnatelné s malým dítětem, tzn. potřebuje zabavit. Ohledně bobečků a loužiček využijeme návod na učení na toaletku viz výše - toaletek může být v bytě více, je to praktické.

Králíčka skvěle zabaví jednoduchá věc - papírová krabice nebo hned několik krabic, případně pro ještě lepší vyžití je plním různými ruličkami, od toaletního papíru, kuchyňských utěrek, koberců atd. Krabice můžou ušáci kousat a běhat v nich a když do nich nabobkují taky to nevadí. Já volím raději obyčejnou papírovou krabici než komerční hračky pro králíčky. Další dobrou hračkou jsou různé domečky a tunýlky vyrobené ze sena, toto je možné dát králíčkovi i do klece, dobře se tím zabaví a bez problému to můžou postupně schroupat :-).

Co králíček rozhodně rád nemá!

Zde chci uvést souhrn věcí, které králíček a ostatní drobná domácí zvířátka nemají rádi a tudíž se jich musíme rozhodně vyvarovat. V prvé řadě je to neopatrná manipulace, která může vést k polekání až dokonce zranění králíčka. Pokud například ušáček není zvyklý na nošení nebo ho máte teprve krátce a ještě si nevykl na váš pach, může se snažit vysmeknout z vašich rukou a pokud ho budete mít v náruči, může se vysmeknout, spadnout na zem nebo kus nábytku a poranit se nebo ošklivě uhodit a pak nebude mít na nošení vůbec dobrou vzpomínku a tím vznikne problém. Obecně platí, že je s králíčky potřeba zacházet s citem, jemně a opatrně a vše je učit postupně a v klidu. Další velice nepříjemnou zkušeností pro králíčka je bolestivé zastřihnutí drápku "do živého" nebo stříhnutí nůžkama při úpravě např.u Teddy beránků. Pokud si nejste jisti, zda tyto úpravy zvládnete, vyhledejte raději veterináře či odborníka na úpravu srsti zvířat. Je to lepší než vašeho králíčka poranit při neodborné úpravě. Dbejte na to aby váš králíček měl vždy čistou podestýlku a vodu a také dostatek sena, které je pro něj základním krmivem. Pozor na pokusy dětí králíčka všelijak cvičit a vodit na vodítku, králíček nesmí chodit na obojku jako pejsek! K vodění je třeba použít pouze kšírky k tomuto určené, na obojku by se mohl uškrtit nebo udusit. Na králíčka nikdy nekřičíme a nebijeme ho ani neplácáme např.novinami, králíček se nedá cvičit tímto způsobem a jediné čeho tím docílíte bude, že se ušák začne hrozně bát člověka nebo se stane postupně agresivním. Králíčka nikdy nekoupeme! A to ani dlouhosrsté králíčky, může to vážně poškodit jejich zdraví, pokud se nedopatřením stane, že se králíček něčím silně znečistí a není možné to ničím odstranit, raději se poraďte s veterinářem nebo zkušeným chovatelem. 

Pozor na ÚŽEH a ÚPAL! Králíčci netrpí tak na chladno jako ovšem na přílišné horko, takže se zejména v letních měsísích musíme vyvarovat tomu, abychom nechali králíčky v horkých, nevětraných prostorách bez možnosti se schovat ve stínu a to i na balkonech a terasách. JIž teplota kolem 25 stupňů může být problém! Králíčci jsou velmi citliví na přehřátí a velmi snadno se přehřejí a hrozí úhyn. Přehřátého ušáka poznéme s jistotou podle mokré srsti pod krkem a v oblasti tlamičky, tam totiš mají králíci potní žlázy (nepotí se po celém těle póry jako člověk) a dalším příznakem je zrychlené dýchání a celková skleslost, popřípadě svěšené uši (což není patrné u beránků). Králíčka musíme okamžitě přemístit do chládku a ochladit ho, např. namraženou pet lahví - položíme ji podél něj či studeným mokrým ručníkem. Králíček při přehřátí přestane přijímat tekutiny a hrozí mu fatální hedydratace, takže v případě že je sám nepřijímá musíme mu je zkusit podávat např. stříkačkou opatrně do tlamičky, po kapkách, pokud nechce, raději vyhledáme veterináře. Tomuto se dá snadno předejít tím, že králíčka nebudeme nechávat v autě, na balkóně či terase a v jiných prostorách, kde mu může hrozit přehřátí.

Když je králíček v pubertě...

Králíček je obvykle do 6ti měsíců roztomilé tvárné miminko, které si nechá prakticky cokoli líbit a při opatrné manipulaci ani nemá důvod aby tomu bylo jinak. Většina ušáčků se mezi 4-6 měsícem, kdy začínají pohlavně dospívat stává aktivnějšími a mohou všelijak hrabat v kleci, převracet toaletku a dělat různé nepřístojnosti. V této době musíme dávat trochu pozor při manipulaci s ušákem, může se stát že se zrovna nebude chtít mazlit a vysmekne se vám z náruče při přenášení nebo dávání do klece a může dopadnout tvrději a třeba se i uhodit. Pokud si nedáte pozor a toto se stane několikrát, králíček se začne bát a nebude se chtít nejspíš nosit vůbec. Ale nemusíte mít strach, toto chování se dá jednoduše opravit. Sebevědomý králíček může dávat najevo odpor k manipulaci také dupáním. Je velice důležité všechny tyto projevy řešit v klidu, není nic těžkého toto napravit nebo se naučit jak s tímto chováním vycházet po dobrém, ale chce to trochu trpělivosti. Jsou lidé, kteří si myslí že králíček se dá vycvičit jako pes, zklamu je - nedá! Pokud si myslíte že králíčkovi dáte na zadek a on to přijme s respektem, jste na velkém omylu, buď se začne bát nebo začne být agresivní, takže králíčka NIKDY fyzicky netrestáme a nekřičíme na něj, jednoduše je to k ničemu. Jak se tedy "bránit" když máme z mazlíčka nafučeného teenagera? Úplně jednoduše - budeme to chování ignorovat. Pokud by se stalo, že na nás králíček bude "vyjíždět" v kleci např. při krmení a čištění, tyto projevy obejdeme tím, že ho - za kůži na zádech opatrně vezmeme a přeneseme ho do připravené krabice, tam ho po čas krmení či čištění necháme "na hanbě" a pak ho dáme zpátky. Doporučovala bych nedávat v tomto období granule atd - příliš energie, pokud má ušák čas vyjíždět, nepotřebuje přikrmovat, stačí mu seno. Pokud toto dodržíte, rozhodně se stav nezhorší, naopak králíček se uklidní a postupně vyjíždět přestane (ze zkušenosti i s velkými králíky mohu říct, že i opravdu nepříjemné chování se časem a klidnou manipulací odstranilo a např.samice Mrkvička (VSS, 4kg) přezdívaná "Tygr" se po pár měsících nechala hladit po hlavě a mazlení dokonce vyhledávala :-)). Pokud je králíček samec a choval by se teritoriálně až agresivně - není to časté, doporučila bych kastraci nebo popřípadě dokoupit dospělou samičku nebo pokud nechcete více ušáků a máte pěkného samce s VP nebo PP nabídněte k plemenitbě ostatním chovatelům. U samiček je to trochu složitější, nicméně veškeré chovné samičky co mám a to i ty co zatím neměly mladé jsou velice hodné a milé, neagresivní, všechny se nechají hladit i od cizích lidí. Teritoriálně se může začít mladá samička chovat již od 4 měsíce, projevy ignoruji, pokud by byla agresivita nepřiměřená, což se mi ještě nestalo, samici ihned vyřadím z chovu. Samičky se obvykle úplně zklidní po jednom vrhu mláďat, některé ani s teritoriálním chováním nezačnou. Osvědčilo se mi chovat se samičkou, kterou nechci zatím použít na chov morčátko, samička se o něj obvykle stará a zabaví se tím, rozhodně vyberte mladé morčátko, ne dospělého jedince. U zakrslých beránků jsem se s teritoriálním chováním u samiček setkala jen přechodně, když začala některá říjet, mělo to trošku bouřlivější projevy, ale pokud jsem s ní výrazněji nemanipulovala - chození na kšírkách atd. a nechala jsem ji být, v klidu v její kleci, během pár dní to přešlo samo a nyní se zas nechá bez problému hladit. Jde vždy o to, aby se člověk hned nezačal na králíčka rozčilovat, ale snažil se najít cestu jak se s teritoriálními projevy nejlépe vypořádat a mít v kelci mazlíčka a ne tygra v králičí kůži. V podstatě  99,9 procent králičích mazlíčků, kteří začali projevovat agresivitu je zkažených bohužel člověkem a plno lidí si ani nestihne uvědomit, kde se stala chyba, pak nevědí co mají dělat s půlročním králíčkem co si nechce s dětmi hrát a přitom se to dá velmi snadno napravit.

Několik typů jak manipulovat s králičím puberťákem :-):

Takže v prvé řadě - základem je neděsit králíčka neopatrnou manipulací a nezpůsobovat mu nepříjemné pocity a sobě případně zbytečné poškrábání. Nechce se nosit? Nošení tedy eliminujeme na minimum, pokud si s ním děti chtějí pohrát, dáme jim například ušáka na sedačku a vysvětlíme jim aby ho jen hladili po hlavičce a po zádech, to má každý králíček rád a sem tam mu můžou dát kousek mrkvičky, tak si to spojí s něčím velice příjemným a bude si chodit hrát s dětmi rád. Existují také různé hračky pro ušáky a moc rádi mají třeba ruličky od toaletního papíru.

Sami uvidíte co má váš králíček rád, každý je úplně jiný, ale žádný není od přírody zlý a zakrslí beránci, které chováme vynikají milou povahou a klidným temperamentem. 

Pokud je váš králíček zvyklý chodit na kšírkách, já je to učím po 3 měsíci věku, je také dobré ho občas vzít vyběhat, vypustí tak přebytečnou energii a nebude pak doma přehnaně aktivní, rád si odpočine. Pokud máte možnost výběhu pro králíčka, tím lépe. 

Co dělat když králíček škrábe?

Asi nejčastější dotaz ve věku králíčka 4 a více měsíců, kdy ho přestane bavit si hrát na plyšovou hračku a nechat se přenášet jako pejsek, pozor jsou i vyjímky, ale většina králíčků se nerado nechává držet oběma rukama pod předními tlapkami, i když pokud je na to zvyknete - například při častém vodění na kšírkách, berou to jako naprostou samozřejmost. Jde jen o to jim opatrnou manipulací yvsvětlit že se jim nic nestane i když jsou ve vzduchu. U nás učíme před odběrem králíčka aby se nepral a nechal se pokojně zvednou a držet v náručí. Je potřeba toto opatrně procvičovat i v novém domově a dávat pozor abysme králíčka neděsili, musí si postupně zvyknout na cizí pachy. První dny bych ho vůbec nezvedala, jen hladila po zádech, hlavně při krmení. Po pár dnech nechávám králíčka "dívat se na televizi" - beru si ho na klín na sedačku, zvyká si tak na členy rodiny, kteří ho postupně jemně hladí - ne jako štěně ovčáka jakoby mu chtěli utrhnout hlavu, ale jemně, s ohledem na jeho křehkost a malou velikost. Třeba nechápu, že první co některé lidi napadne je začít prstem brnkat malému králíčkovi o nos - ten prst je pro něj velký jako by vám někdo brnkal o nos baseballovou pálkou, tak na to zkuste brát ohled. Pokud ho postupně navyknete na nové lidi a manipulaci králíček nemá žádný důvod začít škrábat a cítit se nepohodlně nebo vystrašený. 

Pokud se králíček nechce nechat zvedat, bereme ho opatrně jako "králíka z klobouku" za kůži na hřbetu a jemně položíme na určené místo, pak několikrát pohladíme po zádech a hlavičce. Většina ušáčků si na tohle zvedání bez problému zvykne a bude pro ně běžné a nestresující, tím máte vyřešené škrábání jednou provždy. Chovat si králíčka doporučuji namísto v náruči rozhodně v poloze "na bobku" hlavně u dětí - králíček jim tak při náhlém nápadu vyskočit z náruče nevypadne, nepoškrábe je a nezraní se, jen vyskočí a my ho zase bez větších problémů odchytíme nebo necháme naopak proběhnout.

I když předpokládám, že naše stránky navštíví pouze opravdoví milovníci zvířat, musím tu připomenou i stinné stránky držení zvířat a nakládání s nimi, abychom měli stále oči otevřené a žili v realitě a to špatné kolem nás se snažili změnit tak aby žádné zvíře již netrpělo nedostatkem, hladem či bolestí!

DEFINICE TÝRÁNÍ ZVÍŘAT

Co je dle zákona týrání:

- Nutit zvíře k výkonům, které neodpovídají jeho fyzickému stavu a biologickým schopnostem a prokazatelně překračují jeho síly

- Podrobit zvíře výcviku nebo je použít k veřejnému vystoupení či podobným účelům, pokud je pro ně spojeno s bolestí, utrpením nebo poškozením

- Omezovat výživu zvířete, včetně jeho napájení

- Podávat zvířeti potravu obsahující příměsi nebo předměty, které mu způsobují bolest, utrpení nebo je jinak poškozují
- Omezovat pohyb nutný pro určitý druh zvířete, pokud by omezení způsobilo utrpení 
- Chovat zvířata v nevhodných podmínkách nebo tak, aby si sama nebo vzájemně způsobovala utrpení.
- Provádět chirurgické zákroky za účelem změny vzhledu zvířete, zejména kupírovat uši, ničit hlasivky nebo používat jiných prostředků k omezení hlasitých projevů zvířat anebo z jiných než zdravotních důvodů amputovat drápy a zuby

- Používat podnětů, předmětů nebo bolest vyvolávajících pomůcek tak, že působí klinicky zjevné poranění nebo následné dlouhodobé klinicky prokazatelné negativní změny v činnosti nervové soustavy nebo jiných orgánových systémů zvířat

- Podávat zvířeti dopingové látky a jiné látky poškozující organismus s cílem změnit jeho výkon nebo vzhled

- Vyvolávat bezdůvodně nepřiměřené působení stresových vlivů biologické, fyzikální nebo chemické povahy
- Používat k vázání zvířete prostředky, které způsobují utrpení

- Cvičit nebo zkoušet zvíře na jiném živém zvířeti, používat jiných živých zvířat jako lákadel, štvát zvířata proti sobě, aniž by to vyžadoval lov anebo příprava zvířete k jeho vypuštění do volné přírody

- Zacházet se zvířetem, přepravovat je nebo je pohánět způsobem, který vyvolává nepřiměřenou bolest, utrpení nebo poškození zdraví anebo vede k jeho neúměrnému fyzickému vyčerpání

- Opuštění zvířete s úmyslem zbavit se ho nebo vyhnat

- Nikdo nesmí bez důvodu usmrtit zvíře. (důvody k zákonnému usmrcení naleznete ve zmiňovaném zákoně).